Plavání

Historie plavání zasahuje až do starověku, kdy plavání připomínalo hrabavý pohyb zvířat. V průběhu času se plavání rozvíjelo a stalo se sportovním odvětvím, které se může pyšnit řadou pozitivních účinků na zdraví člověka.

Plavání řadíme mezi aerobní pohybovou aktivitu cyklického charakteru, která je rozdělena do několika plaveckých stylů – prsa, znak, motýl, kraul. Na rozdíl od dalších aerobních aktivit je velice flexibilní a mohou ho provozovat všichni, bez ohledu na věk nebo tělesnou zdatnost.

Díky tlaku vody, který na plavce působí, dochází ke zvýšení vitální kapacity plic a zlepšení dýchání. Hydrostatický tlak také umožňuje snížení zátěže související s tělesnou hmotností a nedochází tak k přetěžování kloubů. Proto je pohybovou  aktivitou číslo jedna pro osoby s nadměrnou  tělesnou hmotností. Při plavání dochází k rovnoměrnému zatěžování všech svalových skupin a je tedy vhodné i pro rehabilitační účely.

Pobyt ve vodě  je nejčastěji spojen s horizontální polohou těla. Voda nám umožňuje nadlehčení, ale současně působí vyšším odporem než-li vzduch. Proto při činnostech ve vodě vynaložíme 2 – 5 krát více energie než na souši. Nelze přesně určit hodnotu spotřebované energie, jelikož záleží na řadě faktorů: rychlosti pohybu, délce trvání, intenzitě, stylu plavání, naší kondici, tělesné hmotnosti i technice plavání. V tabulce uvádíme orientační hodnoty spotřeby energie:

Jak jsme již řekli, plavání patří mezi aerobní pohybové aktivity a rozeznáváme několik stylů. Zde platí, že nezáleží až zas tolik jaký styl plavání používáme, ale jak plaveme. Pozitivních účinků totiž můžeme dosáhnout jen tehdy, pokud pohyb vykonáváme technicky správně a pravidelně. Při plavání se musíme soustředit na několik požadavků:

1. Nespěchat – důležitá je mírná intenzita, kterou zjistíme z výpočtu naší optimální srdeční frekvence

2. Náročnost – vhodné je plavat tak, abychom byli schopni kontinuálně udržet optimální srdeční frekvenci. Při plavání se nezastavujeme na konci bazénu, ale plaveme bez přerušení.

3. Doba plavání – závisí na naší trénovanosti, na začátku bychom se měli pohybovat od 30 minut do 1 hodiny – tato doba je závislá na procesu začátku „spalování tuků“

4. Pravidelnost – pro aerobní aktivity je důležité vykonávat činnost pravidelně, vhodné je zajít si zaplavat 3x týdně či prostřídat s jinou aerobní aktivitou např. chůzí, nordic walking, jízdou na orbitrecu, rotopedu …

5. Soustředíme se na pravidelné a hluboké dýchání.

6. Dodržujeme správnou techniku plaveckého stylu, který zvolíme.

Pokud máme problémy se správnou technikou plavání, je dobré poradit se  např. s trenérem nebo navštívit kurz plavání pro dospělé. Pokud se vody bojíme, nejsme schopni zvládnout plavecké styly nebo nás plavání nebaví, nemusíme zanevřít na vodní sporty, ale můžeme zvolit jinou alternativu. V dnešní době se nám nabízí řada dalších vodních aktivit –například obyčejná chůze ve vodě po prsa nebo navštívit lekce aquaaerobiku, aquagymastik, aquaspinningu či aquazumby.

Plavání vyžaduje i specifické vybavení. Pokud si chodíme zaplavat jednou do měsíce,  postačí nám i plavky, které nosíme v letních měsících na pláž. Avšak při pravidelnějších návštěvách bazénu je příjemnější a pohodlnější pořídit sportovní plavky a také  plavecké brýle, které nám zajistí i lepší orientaci ve vodě.